Činnost v Českém krasu
Český kras je území, rozkládající se podél dolního toku řeky Berounky. Je to cca 5 km široký a 35 km dlouhý pruh zasahující svým okrajem až na území jihozápadní Prahy. Rozloha CHKO Český kras je 12 920 ha.
Český kras je po krasu Moravském druhou největší krasovou jednotkou na území České republiky a je tvořen především vápenci stáří silur a devon, ve kterých jsou vyvinuty jeskyně a propasti, zčásti též ordovickými břidlicemi a silurskými diabasy, jež krasovým procesům nepodléhají. Jeskyně v Českém krasu nevynikají nijak svou délkou a výzdobou, tak jak je to obvyklé v Moravském krasu, přesto se zde vyskytují prostory s unikátní výzdobou.
Český kras byl rozdělen do několika oblastí, tzv. krasových skupin, kterých je celkem dvacet jedna. Základní organizace ČSS 1-04 Zlatý kůň se zabývá průzkumem zejména krasových skupin č. 11, 15, 18 a 23, přičemž skupiny 11 a 18 jsou pravidelně kontrolovány a krasové jevy na jejich území jsou neustále dokumentovány. K objevům krasových dutin v osmnácté skupině přispívá i těžba vysokoprocentních vápenců ve Velkolomu Čertovy schody u Koněprus.
K nejzajímavějším objevům v lomu patří 47 metrů hluboká Jezerní propast, která byla v okamžiku objevu (1991) téměř celá naplněna vodou. Po snížení hladiny vody čerpáním se členům naší skupiny podařilo proniknout do ukloněné mohutné prostory o délce cca 60 m a šířce až 12 m. Jeskyně postrádala hlinité výplně, které jsou pro Český kras tolik typické a její stěny byly posety mohutnými, až deset centimetrů velkými krystaly kalcitu. Propast byla zdokumentována v průběhu roku 1992. V závěru téhož roku byla znepřístupněna a postupující těžbou došlo k odtěžení horní části vstupního komínu. Další pokusy o znovuobjevení jeskyně již nebyly podniknuty. U jeskyně byl ponechán ochranný pilíř.
Další, poměrně rozsáhlá jeskyně PANAMA, byla objevena v roce 1992 v lomu Plešivec, náležícímu taktéž do osmnácté skupiny. Malým otvorem ze dna lomové etáže se tehdy dalo protáhnout do 20 m hlubokého komína rozměrů 5 x 6,5 m. Z této prostory vybíhaly menší chodby o celkové délce kolem 240 m. V zadní části jeskyně byla další velká prostora, z níž vybíhala úzká štěrbina do nejnižších prostor v jeskyni. Svojí délkou a velikostí prostor se řadí k největším jeskyním v této části Českého krasu.
V roce 2001 byla v blízkém okolí jeskyně PANAMA objevena jeskyně Malá PANAMA. Tato jeskyně s délkou chodeb kolem 130 m a denivelací 15 m se stala těžištěm prac í skupiny v posledních letech. Snahou bylo nalezení přímé komunikace mezi oběma PANAMAmi, kromě výkopu hluboké sondy „Panamského průplavu“ však prolongací nedošlo k propojení obou jeskyní.
Teprve na základě provedeného geofyzikálního měření na etáži lomu bylo identifikováno místo, kde se patrně nachází jeden z vysokých komínů jeskyně PANAMA, zasahující až pod povrch. Po otevření sondy bylo velm brzo dosaženo známých částí jeskyně PANAMA a znovuobjevení celého systému. Navazující výkopové práce v partiích nejvíce přiblížených jeskyni Malá PANAMA později konečně vyústily v propojení obou jeskyní.
Dlouhou dobu byla jedním z našich pracovišť i jeskyně Austrálie. Nachází se v polesí Koda v horní části svahu nad kruhovým lomem. Výkopové práce zde byly zahájeny v roce 1984 a pokračovaly s přestávkami až do r. 1998. Za tuto dobu se nám podařilo vykopat 22 m hlubokou propast s možností další prolongace. V roce 2000 bylo ústí jeskyně zabezpečeno, provedena mapová dokumentace a práce zde byly přerušeny. Řez jeskyní Z-V. Řez jeskyní J-S.
V současné době stále probíhá sledování krasových jevů v činném velkolomu Čertovy schody a jejich dokumentace. Pozornost skupiny se také soustřeďuje na krasové jevy vrchu Zlatého koně u Koněprus a blízkého návrší s lomem Kobyla. Jeskyně Bufet a jeskyně Nová propast (na Zlatém koni) jsou obě uzavřeny uzávěrem a v současné době zde neprobíhajíí žádné práce. V oblasti lomu Kobyla je občasně prolongována tzv. Bonzákova sluj – subvertikální jeskyně o hloubce kolem 10 m, dosud bez větších objevitelských úspěchů.
Členové skupiny významně spolupracují se skupinou ČSS ZO 1-11 Barrandien při prolongačních pracehc v soustavě jeskyní Petzoldovy jeskyně na levém břehu Berounky mezi Srbskem a Karlštejnem. Do dnešních dnů se zde zdařilo objevit kolem 500 m jeskyních chodeb.