Kromě činnosti v krasových oblastech se členové skupiny zabývají též průzkumem a dokumentací umělých podzemních prostor, vzniklých činností člověka v různých časových obdobích. Geneticky jde především o podzemí, vázané na hornické terény. Ač je v současnosti podzemní těžební činnost na území republiky v podstatě zlikvidována, nelze zapomínat, že v minulosti byl prostor Českého masivu intenzivně exploatován a existuje zde široká škála morfologicky velmi různorodých podzemních prostor po zmíněné historické těžbě. Vstupy do hornického podzemí jsou státem evidovány a většinově aplanovány, nebo zajištěny. Čas od času se však vyskytnou nenadálé propady terénu, které signalizují nepodchycené, nebo nedostatečně likvidované vstupy do podzemí. Následný průzkum a topografická dokumentace takových projevů často pomůže lépe pochopit geometrii těžených struktur, celkový rozsah rozfárání a odhalit další, dosud skrytá rizika, která by bylo vhodné řešit. Často dochází při takových nečekaných objevech i k identifikaci znaků, které mají význam pro archeologické bádání (vytesané letopočty, postupové značky, nálezy artefaktů apod.) a mohou být podstatou kulturního dědictví. Průzkum reliktů hornického podzemí a jeho dokumentace tak může být, při zajištění potřebné bezpečnosti, významným přínosem pro společnost a zdrojem možných zpřesnění a doplnění stávající archivované dokumentace podzemí.

V tomto světle je nutné zmínit např. dokumentaci staré dobývky středověkého dolu na zlato pod historickou zástavbou v Kašperských Horách. Jednalo se o téměř vertikální dobývku šíře okolo 1 m a hloubky minimálně 15 m. Čerpáním vody bylo dosaženo pravděpodobného dna této části dobývky, i když lze usuzovat, že jistě v jiných částech pokračuje hlouběji. Po nějaké době byla dutina, na žádost ministerstva životního prostředí, zlikvidována betonovou výplní s protiradonovou zátkou, přičemž před likvidací vznikla, jako výstup činnosti členů skupiny, podrobná dokumentace díla a videozáznam.

V době překotného útlumu těžby prováděla řada členů záchranné průzkumy historického hornického podzemí (např. Kaňk u Kutné Hory) nebo pořizovali krátké dokumentární videozáznamy, mapující často unikátní technické vybavení těchto zanikajících provozů (Hodonín, Příbram, Stráž pod Ralskem, Kutná Hora, Březinka aj.).

Kromě hornického podzemí se členové skupiny věnují dokumentaci technického podzemí, jako např. vodní kanály (Strahov) a přivaděče ke starým vodním mlýnům (Červená Lhota, Dolní Lánov) či sklepení a studny (Hořovice, Tuchoměřice).